by Stanislav
Share
by Stanislav
Sdílejte
Do věnce se zaplétalo ovoce, cukrovinky a koláče. S ním pak doprovázely poslední vůz (zvaný baba), směřující z pole do dvora. Věnec nesla obyčejně nejhezčí a hlavně nejvýřečnější žnečka. Ostatní nesly ověnčené hrábě. Před vraty hospodářství se povoz s průvodem zastavil a žnečka nesoucí dožínkový věnec zvolala:
Panímámo zlatá, otvírejte vrata,
neseme Vám věnec ze samého zlata!
Uznalý hospodář neváhal a obdaroval chasu penězi a panímáma nabídla chase občerstvení. Večer se všichni přemístili do hospody, kde byla taneční zábava. Tu otevřel prvním tancem hospodář s hospodyní. Obžínky a obžínkové veselice, u kterých nesměla chybět muzika, dobrá nálada a bohatě prostřený stůl, měly mnoho podob v závislosti na regionu a době konání a jako takové byly památkou na staré zvyky z dob pohanských, kdy naši předkové obětovali první a poslední snop bohům úrody.
Díky našim internetovým stránkám nás oslovil pan Petr Procházka ze Švédska – rodák z Čech.
Soběslavská chasa mladá začátkem srpna pilně trénovala nové tance i nováčky ( tanečníky i muzikanty) na čtyřdenním soustředění v rekreačním středisku Nesměř u Velkého Meziříčí.
Svým „májovým a svatojánským“ vystoupením jsme 28.7.2007 potěšili obyvatele domova důchodců v Tučapech a v Budislavi.