Categories: Archiv

by Stanislav

Share

Categories: Archiv

by Stanislav

Sdílejte

Do věnce se zaplétalo ovoce, cukrovinky a koláče. S ním pak doprovázely poslední vůz (zvaný baba), směřující z pole do dvora. Věnec nesla obyčejně nejhezčí a hlavně nejvýřečnější žnečka. Ostatní nesly ověnčené hrábě. Před vraty hospodářství se povoz s průvodem zastavil a žnečka nesoucí dožínkový věnec zvolala:

Panímámo zlatá, otvírejte vrata,
neseme Vám věnec ze samého zlata!

Uznalý hospodář neváhal a obdaroval chasu penězi a panímáma nabídla chase občerstvení. Večer se všichni přemístili do hospody, kde byla taneční zábava. Tu otevřel prvním tancem hospodář s hospodyní. Obžínky a obžínkové veselice, u kterých nesměla chybět muzika, dobrá nálada a bohatě prostřený stůl, měly mnoho podob v závislosti na regionu a době konání a jako takové byly památkou na staré zvyky z dob pohanských, kdy naši předkové obětovali první a poslední snop bohům úrody.

V tomto duchu tradice se konaly již X.Doudlebské dožínky konané 8.září 2007, na které jsme byli pozváni. Spolu s dalšími folklórními soubory (Albrechtsberg – Rakousko, Doudlebský výběr – Doudleby, Duha – Rataje, Pantla – Mezice , Písečan Písek, Kovářovan – Kovářov, Krojová družina – Jarošov nad Nežárkou, Pantlék – Němčice nad Hanou) jsme byli za zpěvu písní dovezeni na náves ozdobenými vozy tažené koňmi. Bohužel nám počasí nepřálo, tak se odpolední představení souborů konalo v místím sále. Vystoupení jednotlivých souborů se povedlo, publikum bylo vnímavé a každý soubor sklidil upřímný a zasloužený potlesk.

Related Posts