Categories: Archiv

by Stanislav

Share

Categories: Archiv

by Stanislav

Sdílejte

Předně bychom chtěli vyjádřit upřímné poděkování redakci Jihočeského kurýra, jmenovitě panu Radku Londinovi (autorovi článku), za otištění v týdeníku dne 21.03.2007. Pozn.: Čtenáře informujeme, že článek jsme převzali v nezměněné podobě.

Radek Londin – Jihočeský kurýr
Seriál věnujeme neziskovým organizacím, charitativním a občanským sdružením či iniciativám, které pomáhají lidem v nouzi, angažují se v nejrůznějších společenských oblastech nebo „jen“ zpříjemňují a zpestřují naše životy. Dnes se seznámíme se Soběslavskou chasou mladou.

Folklórní taneční a hudební soubor Soběslavská chasa mladá vznikl na přelomu let 1989 a 1990. „Asi dva roky předtím se rozpadl jeden podobný soubor, hrával jsem tam na klarinet. Studenti gymnázia tehdy chtěli na svém maturitním plese předvést něco tradičního a chtěli si půjčit kroje. Nakonec se do programu přidala i muzika a tanec. Přišli tomu na chuť, a tak jsme se začali scházet a vymýšlet regulérní program,“ vysvětlil zakladatel a současný vedoucí souboru Ladislav Moravec. Někteří nedlouho po založení odešli, jiní vytrvali déle. Jediný, který zůstal až do současnosti, je právě Moravec. Dnes má soubor asi 20 členů, z nichž 15 je skutečně aktivních. Cílem a posláním je prezentace historie, kultury, krojů, lidové hudby a tanců národopisné oblasti soběslavských blat a jejich okolí, „kozácka“, propagace města Soběslavi, udržování, podpora, oživení a šíření lidového umění, tradic a zvyků.

Do každoročního programu patří hned několik akcí. Jednou z nich je také stavění máje, kterému letos patří 30. duben. „Strom už máme připravený. Lidé se tradičně dočkají muziky a tance i dobrého pohoštění. Na klucích je potom, aby nikdo májku nepodříznul. Místním zvykem totiž je, že si je chodily vesnice vzájemně krást, a kdo jich měl nejvíce, byl nejlepší. Už jsme tu měli i takový pokus, ale uplatili jsme je pivem,“ zasmála se zpěvačka souboru Ivana Šimková, kterou bavilo zpívání odjakživa a k souboru se dostala přes svou babičku. Mezi populární akce patří ale také Velikonoční koledování s řehtačkamiMikulášské čertování nebo Staročeský bál. „Ten poslední se ale moc nevyvedl. Nepřišlo moc lidí a dost jsme na něm prodělali,“ připomněla Šimková jednu z největších vrásek všech folklórních sdružení v Čechách i na Moravě.

Zájem o folklór upadá, problém je sehnat mladé. „Snažíme se osobě dát vědět, ale stejně nikdo nepřijde, jen když ho přivede někdo ze stávajících členů,“ posteskla si Vaňková. „Potřebovali bychom omladit,“ potvrdil Moravec. Věkový průměr chasy se dnes blíží třiceti rokům. Přesto mají i oni mladé posily. Novým členem je sedmnáctiletý harmonikář Vojtěch Hruša. „Dostal jsem se k souboru přes paní učitelku. Mám teď spoustu písniček k naučení, ale nejsou zas tak složité, hraji už dlouho. Jsem zvědavý na první představení.“

Repertoár Chasy je rozsáhlý. Za rok vystřídají asi 30 písní, dost jich ale čeká z předchozích let na oživení v šuplíku. „Nacvičení jedné trvá klidně i deset hodin. Musíme si ji rozdělit na jednotlivé části, ke kterým pak vymýšlíme krokové variace,“ vysvětlila Šimková. Kapelu vede Lenka Součková, která sbírá lidové písně ze Soběslavska, Blatska, Kozácka i Táborska. Má kontakty i na odborníky z etnografického ústavu. „Snažíme se stavět na místních písních, členové soutěžních porot nám připomínají, jak je to důležité,“ podotkla Šimková.

Také soutěže jsou součástí života souboru. Za rok jich objedou mnoho – pravidelně se účastní Jihočeského folklórního festivalu v Kovářově a dožínkových slavností v Doudlebech u Českých Budějovic, kde vždy překvapí s pásmem, ve kterém nechybí ani divadelní prvky. „Soutěže ale nejsou pro nás tím hlavním. Chceme především potěšit a pobavit lidi…a také sami sebe,“ připomněla.

Kroj má na starost každý člen sám. „Máme dva druhy – pracovní a slavnostní. Samozřejmě se opotřebovávají a potom musí přijít na řadu švadleny, což není levná záležitost,“ podotkla. Problémům s financemi ale vyšlo vstříc město. Chasa spravuje jeho výlepové plochy a výdělek z nich jí každý rok pokryje cestovné i ztráty z činnosti.

„Folklórní tanec je úžasné odreagování, cesta do jiné doby, kdy se lidé uměli spontánně bavit. Když ho poznáte z druhé strany, zjistíte, že je to skvělý způsob, jak si zablbnout. Není to jen o nastrojených krojích,“ připomněl všem mladým Moravec.
Kdo chce zkusit, zda mu nezachutná folklórní energie, může přijít každý pátek v 19 hodin na zkoušku do soběslavského kulturního domu.

Related Posts